Labyrint (1991)

Film Labyrint zpřítomňuje tvůrčí proces, když své vyprávění nechává plynout v mysli zahraničního režiséra, který v Praze dělá rešerši na film o Franzi Kafkovi. Na principu snu a volných asociací se odvíjí segmenty, které se zaobírají nejrůznějšími úhly pohledu, které Kafkovo dílo, osobnost a úděl nabízejí. Fiktivní režisér se v labyrintu své mysli projektuje do situací z autorova života, v nichž mu je průvodcem sám Kafka. Současně se zaobírá historií perzekuce Židů i nahlíží monstrozitu byrokratického aparátu, kterou Kafka předjímal, ale nemohl tušit do jakého zrůdného rozměru a funkce doroste několik let po jeho smrti v institucionalizované genocidě a celkové mašinérii nacismu.