Jedna rodina (2024)

Pro Christine Angot byly její knihy od začátku spisovatelské kariéry prostorem, kde mohla vyjádřit to, co nikdo nechtěl vidět a slyšet. Třeba incest. Otec ji zneužíval od jejích třinácti let. Ve svém režijním debutu se vrací do míst, kde k tomu docházelo, a konfrontuje ty, kdo tehdy mlčeli. Nejdřív otcovu manželku. Pak svou matku nebo bývalého partnera. Dlouhé, nepříjemné, ale taky očistné dialogy jsou prokládány úryvky z rodinných filmů a fotografiemi z doby autorčina traumatizujícího dospívání. Z těchto útržků minulosti skládá portrét člověka, který jí ukradl dětství. To si teď pomocí psaného a mluveného slova bere zpět.

Dokumentární